Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Open Call
Gajdošík, Andreas ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci Open Call se zaměřuji na nerovné postavení tvůrců v rámci současného uměleckého provozu, v němž i navzdory rozšíření zrovnoprávňujících a transparentních praktik, například otevřených výzev (open call), v značné míře stále přetrvává kult jména, váha známosti a doporučení. Tuto problematiku zpracovávám praktickou uměleckou intervencí, jež je blízká taktice měřítka 1:1 uměleckého hnutí Arte Útil – a to sice vytvořením softwarového nástroje Nomin, jehož cílem je přímá podpora znevýhodněných či marginalizovaných skupin umělkyň a umělců. Nomin využívá vlastnosti emailového protokolu SMTP, díky nimž umožňuje divákům-uživatelům odesílání falešných, sebe-doporučujících emailů – a to z adres slavných kurátorů – do emailových schránek galerií i jiných institucí. Tvorbu programu Nomin a s ním souvisejícího zázemí (softwarové dokumentace, webové stránky aj.) přitom podřizuji paradigmatu dostupného, svobodného a otevřeného softwaru, jako i metodice agilního vývoje softwaru, a to s cílem divákům-uživatelům v rámci takto vzniklého gesamtsoftwerku zajistit funkční, přívětivý software, kontrolu nad jeho směřováním i možnost se do jeho vývoje přímo zapojit. Výsledné umělecké dílo je tak více než jednotlivým artefaktem, například pouze programem Nomin, spíše určitou množinou provázaných objektů a praktik usazených v síti sociálních vazeb a zažitých jednání, jež balancuje na pomezí institucionální kritiky, užitečného umění, participativního umění a kolektivní performance.
Open Call
Gajdošík, Andreas ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
V diplomové práci Open Call se zaměřuji na nerovné postavení tvůrců v rámci současného uměleckého provozu, v němž i navzdory rozšíření zrovnoprávňujících a transparentních praktik, například otevřených výzev (open call), v značné míře stále přetrvává kult jména, váha známosti a doporučení. Tuto problematiku zpracovávám praktickou uměleckou intervencí, jež je blízká taktice měřítka 1:1 uměleckého hnutí Arte Útil – a to sice vytvořením softwarového nástroje Nomin, jehož cílem je přímá podpora znevýhodněných či marginalizovaných skupin umělkyň a umělců. Nomin využívá vlastnosti emailového protokolu SMTP, díky nimž umožňuje divákům-uživatelům odesílání falešných, sebe-doporučujících emailů – a to z adres slavných kurátorů – do emailových schránek galerií i jiných institucí. Tvorbu programu Nomin a s ním souvisejícího zázemí (softwarové dokumentace, webové stránky aj.) přitom podřizuji paradigmatu dostupného, svobodného a otevřeného softwaru, jako i metodice agilního vývoje softwaru, a to s cílem divákům-uživatelům v rámci takto vzniklého gesamtsoftwerku zajistit funkční, přívětivý software, kontrolu nad jeho směřováním i možnost se do jeho vývoje přímo zapojit. Výsledné umělecké dílo je tak více než jednotlivým artefaktem, například pouze programem Nomin, spíše určitou množinou provázaných objektů a praktik usazených v síti sociálních vazeb a zažitých jednání, jež balancuje na pomezí institucionální kritiky, užitečného umění, participativního umění a kolektivní performance.
Fenomén Body modification: Sociologická interpretace.
Kolářová, Sára ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum jedinců, kteří jsou ve společnosti specifičtí svou vizuální odlišností, v důsledku extrémních modifikací, které si vytvářejí na svá těla. Zabývá se otázkou jejich individuality a zkoumá míru jejich vzájemné interakce a toho, zda jsou uzavřenou sociální skupinou, která uctívá jednotné hodnoty, které, skrz modifikace, projevuje navenek. V teoretické části se věnuje rámcům, které by mohly jejich skupinovost přesněji definovat. Autorka se obzvláště věnuje možné přítomnosti subkulturních znaků, neboť na základě odborné literatury o Body modification se ukazuje, že tito jedinci by mohli být členy skupiny s názvem Moderní primitivové, která splňuje všechny znaky nutné k existenci subkultury. Na základě, především polostrukturovaných, rozhovorů se však ukazuje, že tito lidé nezapadají svým přesvědčením do tohoto rámce a jejich interakce a sdílené hodnoty nejsou rozsáhlé. Výsledky práce tedy poukazují na skutečnost, že jedince s Body modification je možné jednotně přiřadit pod hlavičku sdílené sociální identity, která jim pomáhá nalézt sebe sama. Pakliže existuje pojící prvek mezi nimi, je to tzv. suspension, nebo - li věšení se na háky, kde je jejich interakce nutná.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.